Kam utéct před vedrem: chalupa, kde se dá v srpnu spát
V bytě je v deset večer devětadvacet a beton sálá do rána. Přitom stačí vyjet o pár set metrů výš nebo do stinného údolí a máte úplně jiné léto. Poradíme, kam a čeho si na chalupě všímat, aby vás horko nedohnalo i tam.
V bytě je v deset večer devětadvacet, okno otevřené k ničemu a beton pod ním sálá do rána. Klimatizaci nemáte a ventilátor jen přehazuje horký vzduch z jednoho rohu do druhého. Přitom nemusíte jet do Skandinávie – stačí pár set metrů nahoru nebo do údolí, kam slunce v poledne nedosáhne.
Sto metrů nadmořské výšky znamená zhruba půl stupně dolů. Chalupa v osmi stech metrech je o pět stupňů jiné léto.
Ve městě je vedro delší, ne jen silnější
Rozdíl mezi městem a venkovem není hlavně v poledni – tam je horko všude. Rozdíl je v noci. Asfalt, beton a zdi se přes den nabijí a pak to celou noc vydávají zpátky, takže se centrum ochladí mnohem méně než pole a les za městem. Proto se v bytě nedá spát a na chalupě si po půlnoci berete deku.
Když k tomu přidáte, že venkovní vzduch nad loukou a lesem je vlhčí a stín tam dělá stín, ne rozpálenou stěnu, vyjde vám jednoduchá rada: v horkém týdnu neřešte program, řešte, kde budete spát.
Čtyři místa, kde je v Česku o pár stupňů míň
- Hory. Nejspolehlivější varianta. Krkonoše, Jeseníky, Šumava, Beskydy – nad sedmi sty metry se v srpnu spí pod peřinou i po tropickém dni.
- Skalní města a soutěsky. Kokořínsko, České Švýcarsko, Adršpach. V roklích a soutěskách se drží chladný vzduch a v pískovci je i v poledne příjemně.
- Údolí řek a hluboké lesy. Berounka, Sázava, Vltava nad přehradami. Voda a souvislý les drží teplotu dole i tam, kde je nadmořská výška nízká.
- Sever a vysočina. Vysočina, Orlické hory, Lužické hory – nejsou vysoké, ale noci tam bývají výrazně chladnější než v nížinách.
Ne každá chalupa je v horku k přežití
Tohle se v inzerátu nepíše, a přitom rozhodne o celém pobytu. Kámen, stín a přízemí jsou v srpnu cennější než rozloha.
| Spí se dobře | Spí se špatně |
|---|---|
| Kamenná nebo roubená stavba, tlusté zdi | Novostavba s velkými prosklenými plochami |
| Ložnice v přízemí | Ložnice v zatepleném podkroví pod plechem |
| Vzrostlé stromy nad zahradou | Betonová terasa na jih bez stínu |
| Okna na dvě strany, dá se provětrat | Jedno okno na jižní stranu |
| Sklep, kde se dá chladit | Nic chladnějšího než lednice |
Podkroví je největší past. Přes den se nahřeje na čtyřicet a do rána nestihne vychladnout – i v horách. Když jedete v tropech, ptejte se, kde se přesně spí.
Na co se zeptat před rezervací
- Je na zahradě stín? Vzrostlý strom nebo pergola dělá z odpoledne použitelný čas. Na fotkách se to pozná: pokud je zahrada focená za ostrého slunce a nemá kam ustoupit, počítejte s tím.
- Kde jsou ložnice? Přízemí a severní strana je v horku výhra, podkroví na jih trest.
- Jsou v oknech sítě? V horku spíte při otevřeném okně a bez sítí to u lesa a u vody nejde vydržet.
- Jak daleko je voda? Do deseti minut autem je pořád spontánní, půl hodiny už je výprava, na kterou se v čtyřiceti stupních vykašlete.
- Je bazén nebo kádě k dispozici? V tropickém týdnu je vlastní bazén rozdíl mezi „vydrželi jsme" a „bylo to skvělé".
Program na tropický den
V horku se den nedělí na dopoledne a odpoledne, ale na to, kdy je stín. Vyplatí se otočit rytmus: brzy ráno ven, v poledne dovnitř, večer znovu ven.
- Do desíti ráno. Túra, rozhledna, kolo. V sedm ráno je i v srpnu příjemně a máte trasu sami pro sebe.
- Poledne a odpoledne. Voda, les nebo vnitřek. Jeskyně mají celoročně kolem osmi stupňů, hrady a zámky tlusté zdi – obojí je v tropech legitimní program, ne nouzovka.
- Po sedmé večer. Zahrada, gril, koupání ve vodě, která je po celodenním slunci nejteplejší. Tohle je hodina, kvůli které se na chalupu jezdí.
Nejbližší volný termín
Vedro se dá přečkat, nebo se z něj dá odjet. Na dvě noci na horách nepotřebujete plán ani dovolenou: